Abych nevypadla ze závodního rytmu, tak jsem se postavila na start švýcarského mistrovství.
Uri nezklamalo svou typickou švýcarskou atmosférou zasněžených hor a průzračné vody v jezeře. Na startu se sešla kompletní místní elita, pouze Jolanda Annen převzala roli komentátora z důvodu zranění kolene. Teplota vzduchu byla tropická, nicméně voda dvacetistupňovou hranici nepřesáhla. Na plavání v neoprenu jsem trochu doplatila, když jsem do depa vbíhala po boku Nicoly Spirig, z depa už jsem jen z dálky viděla její záda. Svlékání mi trvalo o něco déle. Nicola rozjetá po středečním mistrovství Švýcarska v časovce za to vzala hned od začátku a dojela si nejlepší plavkyni ještě juniorku Weber. Já cyklistiku absolvovala se skupinou dalších pronásledovatelek, nicméně naše spolupráce vůbec nefungovala. Jakoby každý počítal s tím, že Nicola odjede a zbytek si to mezi sebou rozdá až na běhu. Moje nohy na kole moc čerstvé nebyly, jelikož jsem cítila únavu z předešlých tréninkových dnů. Ztráta na Nicolu se vyšplhala zhruba na 2 minuty. Těšila jsem až už konečně slezeme z kola. I moje nohy měly radost, že mohou běžet. Moje tempo se nikomu nelíbilo, zhruba po dvou kilometrech jsem už doběhla Weber. Běžela jsem osamoceně dál až pro konečné druhé místo.
