Ufff, ani se mi nechce věřit, že je to za mnou.
Ve volných chvílích mezi tréninky jsem se učila a najednou už nemusím? Státnice mám úspěšně za sebou a bakalářský titul z oboru Management sportovní už mi nikdo nevezme. Lepší oslavu jsem si snad ani nemohla přát. Bez toho aniž bych znala konečný výsledek, jsem vypálila do Rakouska. To, že jsem byla součástí české výpravy na ME v Kitzbühelu, jsem brala jako odměnu za státnice.
Závodit se začalo už v pátek. Počasí si na nás doslova smlslo. Teplota vody sice přesahovala hranici 20 stupňů, ale jinak byla zima, velká zima a déšť, ne déšť, ale liják. Plavalo se tedy v neoprenech. Z vody jsem vybíhala v kontaktu s olympijskou vítězkou Nicolou Spirig, velmi mě to motivovalo, i kola v depu jsme měly stát vedle sebe, což bylo super. Nicola první balík stihla, já bohužel ne. Trať cyklistiky byla však velmi technická a déšť nám to vůbec neulehčoval. V druhém balíku nás jelo zhruba 6 a parádně jsme se střídaly. Těsně před depem jsme si první balík docvakly a na běh jsme vybíhaly všechny současně. Konečné výsledky vypadají hrozivě. Polovina holek závod kvůli zimě vzdala. Dokonce i mě byla na kole zima. Necítila jsem především ruce. Z jednoduchého sundání přilby v depu se najednou stal nelehký úkol. Nakonec jsem doběhla na 14. místě. S umístěním jsem spokojená, ale výsledek mohl být i lepší. V druhé polovině běhu mi značně došly síly a ztratila jsem tak kontakt s první desítkou.
Sobota už byla o něčem jiném. Sluníčko, teplo, plavání bez neoprenu. Závod mužů ovládla britská hvězda Alistair Brownlee. Nejlépe z našich si vedl Honza Čelůstka, který obsadil rovněž 14. místo.
Neděla byla ve znamení týmového ducha, protože byly na programu smíšené štafety. Byla jsem zařazena do štafety A, kterou jsme jeli ve složení: Vendy Frintová, Honza Čelůstka, já a Tomáš Svoboda. Když mi Čelda předával, vypadalo to, že boj o medaile je rozhodnut. V předu byla čtyřčlenná skupinka (Rakousko, Maďarsko, Itálie, Německo), která měla náskok cca 50 vteřin. Z páté pozice mi těsně před Ukrajinou, Ruskem a Británií předával Čelda. Nicméně na kole se pořadí proházelo, protože z prvního balíku odpadla Rakušanka s Maďarkou, které jsme sjely. Do depa jsme tedy vbíhaly v pěti, Rakušanka naše tempo na kole nevydržela. Běh měřil jen 2,1km a najednou šlo o medaile. Ničeho jsem se nebála a určovala jsem tempo. Na poslední pětistovce mě však holky předběhly a já jsem Tomovi předávala v těsném kontaktu za Ukrajinkou na 6. místě. Pořadí se už nezměnilo a naše štafeta tedy obsadila konečné 6. místo. Zvítězili Italové před Němci a Brity.
Tak trochu vysmátá v pozadí za Nicolou Spirig
Průjezd depem nebo spíš průjezd mezi kalužema
Zima, déšť byly to bojové podmínky.
Sluníčko, pohoda a odhodlání před štafetou