Zimní období je typické pro krosové závody a tak jsem si odskočila s kamarády atlety na závody do Itálie. Tahle víkendová rychlovka byla pro mě ideální. Na chvilku jsem vypadla, abych si vyluftovala hlavu od učení a zároveň jsem nic nepromeškala. V sobotu brzo ráno jsem opustila bílý
Jablonec a večer už jsme seděli na večeři v malebném hotýlku města Rovereto.
Sníh jako, když jsme si přivezli z Čech a nebo to bylo tím, že Rovereto leží v horském údolí. V hotelu s námi byla dokonce ubytovaná americká sjezdařská výprava žen. Prostě nedělní předsnídaňovou rozcvičku jsem musela odběhat v chumelenici. K odpoledni se počasí umoudřilo a teplota vzrostla na 6 ˚C.
Trať závodu byla vedena úzkými cestičkami mezi vinicemi. Jako první se na start postavila nadějná atletka Moira Stewartová, která se nenechala ovlivnit přepáleným tempem své soupeřky a v závěrečném seběhu ji suveréně ukázala záda. Vyhrála tak kategorii juniorek. Pak už jsem si mohla užívat závod dlouhý 6 495m já. Celkově 5 okruhů s náběhem bylo vyčerpávajících, ale s výsledkem jsem byla spokojená, protože se mi podařilo obhájit loňské 8. místo Lucky Sekanové. Na start jsem se zvlášť nepřipravovala. Byl to spíš test, jak na tom momentálně jsem. Celý program byl završen závodem mužů, kteří běželi necelých 10km. Jirka Homoláč a Juraj Vitko se mezi černošskou a italskou špičkou neztratili.
www.sportrentino.it/public/allegati/88/risgareinternazionale.pdf